Mírové náměstí

Půdorysné uspořádání náměstí s přilehlými uličkami je jedinou památkou na vznik kolonizačního města ve 2. polovině 13. století. Zástavba kolem náměstí byla převážně dřevěná s charakteristickými podloubími v přízemí domů. Nacházely se zde kupecké krámy, ale i dílny řemeslníků, kteří své výrobky pod podloubím vystavovali a prodávali. Vzhled téměř čtvercového náměstí dotvářel od roku 1737 dodnes stojící sloup se sochou Panny Marie a kašna zrušená na konci 19. století. Od konce 18. století docházelo k postupné záměně dřevěné zástavby zděnou zástavbou ovlivněnou především klasicismem. Domy s podloubími jsou dnes státem chráněnými památkami.

Další významnou památkou na náměstí je budova čp. 7 postavená v roce 1873 jako škola. Stavba prvého patra byla spojena s oslavami stoletého výročí narození Josefa Jungmanna. Znak města na budově je dílem místního tkalce a sochaře Jana Čípy. Rekonstrukce pro potřeby městského úřadu byla provedena v roce 2004.

V protilehlém rohu náměstí byla v roce 1868 postavena budova Občanské záložny. Stavby byla vyprojektována architekty Maříkaem a Pešinou z pražského Smíchova. Stavba byla dokončena v roce 1927, v roce 2009 proběhla celková rekonstrukce.

Mariánský sloup uprostřed náměstí byl vysvěcen v roce 1739. Na podstavci s nápisy a chronogramem se tyčí sloup s korintskou hlavicí, zdobenou hlavami andílků, který nese sochu Panny Marie. Ta stojí na půlměsíci z hadů, tělo má esovitě prohnuté a kolem hlavy korunu z dvanácti hvězd. Renovace celého objektu proběhla v roce 1954. Poslední úpravy byly provedeny v devadesátých letech 20. století.