Křížová cesta na Andrlův chlum

Původní křížová cesta byla vybudována v letech 1753 - 1755 při staré cestě do Litomyšle z iniciativy tkalce Augustina Andrese. Zastavení křížové cesty byla umístěna podél této cesty na svahu kopce zvaného Kalvárie. Z původní křížové cesty se zachovalo jediné zastavení mezi posledními dvěma kaplemi dnešní křížové cesty. Nová křížová cesta byla postavena v letech 1852 – 1853 a tvoří ji 11 prostých kapliček. Všechny byly obnoveny roku 1994. Pro interiér menších kaplí vytvořil tehdy sgrafita Zdeněk Brožek. Do 12. kaple zhotovil umělecký kovář František Bečka kovoplastiku Krista. Třináctou kapli zdobí obraz Richarda Peška s názvem Snímání z kříže.

Legenda o založení Křížové cesty

Byla jasná a vlažná noc léta Páně 1753. Tkadlec Augustin Andres se probudil a rychle vyskočil z postele. Myslel si, že už už bude ráno, nejvyšší čas vydat se na tradiční cestu s plátnem do Litomyšle. Od Mendrika stoupal příkrou cestou, o které se dávno říkalo, že je jako křížová, vzhůru do řetovského kopce. Když došel nahoru, až tam, co je dnes kaple Božího hrobu, uslyšel odbíjet teprve půlnoc. Na cestu do Litomyšle bylo příliš brzy, a tak si dal ranec s plátnem pod hlavu, ulehl a usnul.

Ve snu se mu zdálo, jak je po celé cestě ze zdola až nahoru rozestaveno čtrnáct kapliček, zastavení Křížové cesty. Od kapličky ke kapličce jde procesí, zpívá a modlí se. Když došlo až k němu, zjevila se mu překrásná paní a vyzvala ho: „Postav tady Křížovou cestu. Ve tvém úsilí ti budu nápomocna.“

Když se Andres probudil, pečlivě si označil místo, kde spal, a šel dále do Litomyšle. Cestou rozjímal a přemýšlel o divném snu. „To sama Panna Marie mě vyzývá, abych to udělal“, myslí si, „a musím tedy poslechnout. Jen, kde vzít na to peníze, když nic nemám?“

Z trhu spěchal domů a hned pro radu k panu děkanovi. Ten se podivil nad zvláštním snem, ale uznával, že by se tam Křížová cesta pěkně vyjímala. „Sen je sen“, pravil a dodal,“ vyhovět mu při nejlepší vůli nemůžete. Považte jen, co by to stálo peněz!“

Ale Andres byl jako beran, ne a ne se nechat odradit od svého úmyslu. Od biskupa si vymohl povolení ke sbírce i ke stavbě. Za pomoci mnohých dobrodinců se dal do díla, ovšem milodary stačily tak tak na polovinu práce, na druhou peníze chyběly. Nesnáze nastaly znovu. Najednou se na rozestavěné Křížové cestě zjevila opět ona překrásná paní a potěšila ho slovy: „Až půjdeš domů, potkáš člověka, který ti dá tolik, kolik potřebuješ na dokončení milého díla,“ a zmizela. Andresovi se hned lehčeji kráčelo domů. Byl zvědav, koho to asi potká? A hle! Proti němu si to kráčí sice zámožný, ale nejlakomější občan města. S Andresem se dal mimo vše nadání do řeči a zjistil, proč se práce zastavila. Nakonec dal Andresovi tolik peněz, že stavba mohla být zdárně dokončena.